Kurz 3 – SPECIALITY Z DĚJIN UMĚNÍ

LAHŮDKY, SPECIÁLNÍ TÉMATA, TRENDY A FENOMÉNY Z DĚJIN UMĚNÍ

20 lekcí probíhá každé druhé úterý od 26. 9. 2023 v 19 hodin. Délka lekce je přibližně 1,5 hodiny.

Kurz a jednotlivé lekce se detailně věnují specializovaným tématům z dějin umění. Máte tak možnost ochutnat různé umělecké lahůdky a stát se opravdovými specialisty na vybrané fenomény. Lekce vedou zkušené a milé přednášející Mgr. Maria Černá Pivovarová, Ph.D., PhDr. Eliška Zlatohlávková, Ph.D., Mgr. Kristýna Jirátová, Ph.D., které disponují nejen znalostmi, ale snaží se vám také přinést aktuální zprávy o novinkách, kontextu, nebo výstavách souvisejících s daným tématem. Před každou přednáškou obdržíte elektronicky osnovy dané přednášky, které vám pomohou se zorientovat v tématu a slouží pro vás také jako přehled probraného učiva. V rámci přednášky je možné si prohlédnout i prostory vily a aktuální výstavu.

Prezenční výuka Vám poskytne přístup na přednášky přímo v historickém sále Winternitzovy vily. Zároveň budete mít k dispozici video stream přednášky pro případ, že se nebudete moci zúčastnit osobně.

Pokud preferujete pouze online přednášky z pohodlí vašeho domova, nebo pokud se přednášky ve vile vyprodají, nabízíme vám možnost zakoupit pouze online licenci na celý kurz. Funguje to tak, že dostanete do e-mailu přihlašovací údaje na daný kurz a společně s osnovami jej budete moci sledovat ze stránek https://kurzyvevile.cz online na vašem počítači. Přednáška je pak k dispozici ještě dalších 7 dní.

Cena za kompletní balíček: prezenční výuka (možnost fyzické přítomnosti ve vile i online přístup) – 6 200 Kč.

Cena pouze za online licenci – 3 900 Kč.

Absolventi prezenční výuky mohou na požádání obdržet osvědčení o absolvování programu, pokud se zúčastnili minimálně 2/3 přednášek.

OBJEDNÁVEJTE ZDE

NEBO PIŠTE NA kurzyloosovavila@gmail.com

PROGRAM PŘEDNÁŠEK

1. (26. 9. 2023) Design – Průřez tím nejdůležitějším z uměleckého řemesla a designu v Čechách ve 20. století v kontextu evropské tvorby (to nejdůležitější z módy, šperku, nábytku, oděvů, průmyslového designu a užitého řemesla). Pavel Janák, Ladislav Žák, Ladislav Sutnar, Václav Král, Stanislav Lachman, Bořek Šípek, Stanislav Libenský, Jaroslava Brychtová, Patrik Kotas, skupina Olgoj Chorchoj, Maxim Velčovský. – Eliška Zlatohlávková

2. (10. 10. 2023) O lásce slova a zobrazení: Fenomén ilustrace – Ukázky z dějin ilustrace v Čechách (Mikoláš Aleš, Josef Čapek, Josef Lada, Adolf Born, Zdeněk Burian, Ondřej Sekora, Jiří Šalamoun, Jiří Trnka a další) – Máša Černá Pivovarová

3. (24. 10. 2023) Dekadence a ošklivost: „Milenče všeho chorého, symbole dekadence!“ – Krása ošklivosti a idea dekadence v českém a evropském umění. Umělci, literáti i další proklatci od 19. století po současnost. Félicien Rops, Joris-Karl Huysmans, Karel Hlaváček, Alfred Kubin, Joel Peter Witkin, Jake a Dinos Chapman a další – Kristýna Jirátová

4. (7. 11. 2023) Panelstory:  Od pyramid k panelům – Architektura sídlišť, uskutečnění představy „moderní vesnice“ pod taktovkou typizace jako nového tvůrčího principu socialistické společnosti (vývoj panelových domů – typy G40, G57, sídliště Zelená liška, experimentální sídliště Invalidovna, Koldům Litvínov, Brno Lesná). – Eliška Zlatohlávková

5. (21. 11. 2023) Brány do neznáma: Námět dveří a bran v umění od starověku po současnost – Kam vedly dveře na starověkých náhrobcích? Proč jsou dveře na obrazech Zvěstování někdy zavřené, jindy otevřené? Co symbolizují dveře v dílech moderních umělců, jako byli Marcel Duchamp či René Magritte? A co teprve dveře v umění současném? – Kristýna Jirátová

6. (5. 12. 2023) Emilie ke mně přichází ve snu – český surrealismus – Fenomén a jeden z dominantních umělecký směrů započatý v období meziválečné avantgardy zahrnující literaturu, výtvarné umění, divadlo i film (Vítězslav Nezval, Karel Teige, skupina Ra, Toyen, Jindřich Štýrský, Josef Šíma, divadlo E. F. Buriana, Jan Švankmajer). – Eliška Zlatohlávková

7. (19. 12. 2023) We Can Do It!  Ženy umělkyně od renesance po současnost – S jakými podmínkami se musely ženy umělkyně v historii potýkat? Různé přístupy k otázce ženského umění, příklady umělkyň do 20. století, změna postavení žen ve 20.stol., různé způsoby reflexe ženské otázky (Artemisia Gentileschi, Hilma af Klint, Cindy Sherman, Tracey Emin, Kiki Smith, Louis Bourgeois, Toyen, Adriana Šimotová, Eva Kmentová, Milena Dopitová, Kateřina Šedá a další). – Máša Černá Pivovarová

8. (9. 1. 2024) Poslední obrazy – Někdy přijde smrt náhle a nečekaně, jindy ji může umělec předvídat nebo dokonce plánovat. Od středověku po současnost, přednáška představí výběr posledních obrazů vybraných umělců zasazených do kontextu jejich díla, a poodhalí, co se mohlo v mysli umělců odehrávat těsně před smrtí. Nechtěli se smířit s osudem nebo ho tiše přijali? Navraceli se ke svým zásadním námětům nebo se snažili odhalit nové směry, dokud je čas? – Kristýna Jirátová

9. (23. 1. 2024) Art brut a umění duševně nemocných – Jean Dubuffet a objev tvorby duševně nemocných lidí, různé podoby art brut, vliv na tvorbu umělců, představení jednotlivých sbírek art brut. – Máša Černá Pivovarová

10. (6. 2. 2024) Natura morta – Samostatný malířský žánr zátiší se zrodil na přelomu 16. a 17. století: květiny ve váze, naaranžované ovoce či jiné pokrmy, nebo mrtvá zvířata. Je to pouze zobrazení skutečnosti, nebo v sobě zátiší skrývají i hlubší význam? – Eliška Zlatohlávková

11. (20. 2. 2024) Femme fatale – Charakter tajemné, krásné a svůdné ženy, která svými kouzly uchvacuje muže, aby ho zavedla do smrtící pasti. Salomé, Messalina, Kleopatra, Dalila i biblická Eva – osudovým ženám věnují umělci mnoho obrazů i básní. Láska bývá zobrazována jako neustálý zápas mezi mužem a ženou na život a na smrt. Přednáška představí femme fatale jako archetyp literatury a umění. – Kristýna Jirátová

12. (5. 3. 2024) Záhady touhy: Erotika ve výtvarném uměním a její proměny v jednotlivých epochách – Jaká byla nejoblíbenější erotická témata v umění? Jak se proměňoval estetický typ ženy v průběhu času? A jak se erotika změnila, když o ní začaly vypovídat i ženy? – Máša Černá Pivovarová

13. (19. 3. 2024) Rembrandt a Vermeer: dvě filozofie tvorby – Extrovertní a introvertní typ umělce rozebraný na dvou slavných obrazech – Autoportrétu Rembrandta se Saskií a Vermeerově Umění malby. – Máša Černá Pivovarová

14. (2. 4. 2024) Brutalismus a skulpturalismus – Po dekádě 50. let, kdy uměleckou scénu ovládl diktát socialistického realismu, přichází v následujícím období uvolnění umožňující recepci zahraničních vzorů v domácí architektonické tvorbě (Ludwig Mies van der Rohe) a napojení se na aktuální trendy západní architektury (Karel Prager, Jaroslav Fragner, Karel Hubáček, Věra a Vladimír Machoninovi). – Eliška Zlatohlávková

15. (16. 4. 2024) Bůh nikdy nespí: Sakrální umění mezi léty 1948–1989 – Zdálo by se, že po komunistickém převratu v roce 1948, kdy náboženství bylo totalitním systémem nahlíženo jako opium lidstva, přestalo existovat sakrální umění. Naopak, i v této temné době mimo mainstream vznikaly neobyčejné architektonické, obrazové i sochařské realizace. – Eliška Zlatohlávková

16. (30. 4. 2024) Cvak! Česká fotografie 20. století – Dějiny české fotografie, František Drtikol, Devětsil a fotografové, sociální fotografie 30. let, surrealistická fotografie, dokumentární a reportážní fotografie za 2. světové války a po jejím konci, Josef Sudek, informel a fotografie, Josef Koudelka, Viktor Kolář, Jindřich Štreit, Miroslav Tichý, Jan Saudek, Tono Stano, skupina Bratrstvo, Ivan Pinkava a další) – Máša Černá Pivovarová

17. (14. 5. 2024) Samota uprostřed davu: Charles Baudelaire a umění 20. století a současnosti – Charles Baudelaire, dnes právem považován za zakladatelskou osobnost moderny, inspiroval řadu umělců již za svého života. Obraz osamocení člověka uprostřed společnosti, fenomén prokletí, nuda, spleen, motivy smrti, strachu, zla i věčného hledání krásy pak přetrvávají nejen ve výtvarném umění až do současnosti. – Kristýna Jirátová

18. (28. 5. 2024) Dvojník – Vidění sebe sama, rozdvojená osobnost, alter ego, stín, odraz v zrcadle, ale také klon či virtuální identita. Fenomén dvojníka se objevuje ve výtvarném umění i literatuře již od pradávna a dnes dostává nové a mnohdy děsivé podoby. Představíme si téma dvojníka v dílech řady výtvarných umělců s přesahy do literatury, filosofie, psychologie či filmu. – Kristýna Jirátová

19. (11. 6. 2024) Zprávy z podzemí: Ruské neoficiální umění padesátých až osmdesátých let - Jaké umění vznikalo v Rusku za tvrdého totalitního režimu? V jakých podmínkách tvořili neoficiální umělci? Jaké nové umělecké formy vznikly? Jaká byla hlavní témata? A co se dělo, když Západ tyto umělce objevil? (Lianozovská škola, moskevská konceptuální škola Ilja Kabakov, Viktor Pivovarov, Erik Bulatov a další) – Máša Černá Pivovarová

20. (25. 6. 2024) In graffiti we trust – Sketche, tagy, chromy, charaktery, piecy, trow upy… Cesta STREET ARTU z ilegality do galerií. Historie pouličního umění v USA a ČR (Taki183, Jean Michel Basquiat, Banksy, CAP: Crew Against People, Vladimir 518, TRON a další). – Kristýna Jirátová